O Krušných horách

O Krušných horách

Bohatství Krušných hor

Život v Krušných horách byl přes 800 let ovlivňován hornickou činností, nerostné bohatství přineslo tomuto regionu rozkvět a místnímu obyvatelstvu obživu. Drahé kovy se zde sice již netěží, hornictvím formovaná krajina je však natolik jedinečná, že se uchází o zápis do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přijeďte se o této jedinečnosti sami přesvědčit, Krušné hory vás rády přivítají ve všech ročních obdobích.
Vydejte se třeba na výlet po Stříbrné stezce, která se vine Krušnými horami, spojuje tradiční hornická města a vypráví historii pozoruhodných míst spjatých s hornictvím. Odhalovat nejen stříbrné poklady můžete ve městech Ostrov, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná nebo také Zwickau, Schneeberg, Aue, Schwarzenberg, Annaberg-Buchholz, Marienberg a Freiberg. Na 275 km dlouhé Stříbrné stezce turisté mohou navštívit více než 20 prohlídkových štol, 30 muzeí, naučné hornické stezky a další hornické památky, které svědčí o neskromném bohatství Krušných hor.
Ruku v ruce s rozmachem hornictví se rozvíjela i tradiční ruční výroba všeho druhu, která se na řadě míst udržela do současnosti. Pokud toužíte po vskutku autentickém zážitku, nenechte si ujít Den tradičních řemesel, který se na saské straně hor koná vždy třetí neděli v říjnu. Návštěvníci mají možnost ve více než 140 dílnách na vlastní oči vidět výrobu dřevěných hraček, paličkování, výrobu vonných františků, foukání skla nebo výrobu papíru a leckde si svou zručnost mohou sami vyzkoušet.
Kdo by si naopak chtěl dopřát trochu odpočinku, může navštívit některé z lázeňských míst, která leží na úpatí Krušných hor. Jejich bohatstvím je léčivá voda a zdraví prospěšné klima. Vyzkoušet můžete nejstarší radonové lázně světa v Jáchymově, klimatické lázně Dubí nebo lázně v Teplicích, kterým se díky bohatému kulturnímu programu přezdívá „salon Evropy“.

Poznej dvě země - Krušnohoří

Ústecký kraj ve spolupráci s německým partnerem Tourismusverband Erzgebirge e.V. a Destinační agenturou Krušné hory o.p.s. si všechny příznivce Krušných hor a zájemce o cestovní ruch dovolují pozvat na závěrečnou konferenci projektu "Česko-saský turistický region - NOVÁ KVALITA", která se koná v úterý 29. ledna v konferenčním sále Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Po celou dobu konference bude v předsálí probíhat prezentace tradičních krušnohorských řemesel.
Více informací a program konference najdete v přiložené pozvánce.

Léto v Krušných horách

V létě mohou Krušné hory nabídnout kromě úkrytu před vedry panující v nížinách hlavně perfektní podmínky pro cyklistiku a pěší výlety. Aniž byste ztratili výšku, můžete přejet celý hřeben hor od Petrovic až po Klínovec. Stoupání je to více než pozvolné. Silnice mají ve většině případů nový asfaltový povrch. V každé obci se můžete občerstvit.

Flájský plavební kanál

Jedním z čertsvých turistických cílů na Mostecku je nová naučná stezka vedoucí podél Flájského plavebního kanálu, která byla otevřena v loňském roce. Stezka vede od horního toku Flájského potoka až k ústí kanálu do Freiberské Muldy v německém Clausnitz.

Krušné hory - požitek z hor v srdci Evropy

Dostatek sněhu, nádherné sjezdovky, nespočet běžeckých tratí.

Věděli jste, že nejvýše položené město v Německu leží v Krušných horách? Tímto titulem se pyšní lázeňské město Oberwiesenthal, které leží na úpatí hory Fichtelberg. Na horu vysokou 1215 metrů putují každý rok v chladných měsících tisíce nadšenců pro zimní sporty. Přesně naproti hoře Fichtelberg leží Klínovec, se svými 1244 metry nejvyšší hora Krušných hor. Tam se nacházejí nejdelší lyžařské sjezdovky v regionu a řada lanovek a vleků pro lyžaře. Nadšenci pro zimní sporty oceňují proměnlivý terén lyžařských sjezdovek a upravené běžkařské tratě stejně jako jízdu na U-rampě a snowkiting. Po celých Krušných horách láká zasněžená krajina k dlouhým toulkám na běžeckých lyžích. V Českém Jiřetíně, na Bouřňáku nebo v Telnici se nacházejí vleky a lyžařské sjezdovky vhodné pro rodiny s dětmi. Sportovní areál Klíny na úpatí Šumného dolu nabízí kromě nové sedačkové lanovky opravdovou zvláštnost: snowpark navržený profesionálními snowboardisty, s jedinečným prvkem BigAir. Kdo už je na úzkých prknech jako doma, přijde si v každém případě na své jak na saské, tak i na české straně Krušných hor. Běžkaři mající v oblibě dlouhé tratě se z Lesné přes Klíny, Dlouhou louku, Bouřňák a Fojtovice až do Telnice, aniž by museli bílou stopu opustit. Krušnohorská bílá stopa láká běžkaře na 250 kilometrů upravených běžkařských tratí.

S trochou štěstí můžete v okolí Božího Daru pod Klínovcem potkat českou lyžařskou hvězdu Lukáše Bauera, který tady v Krušných horách trénuje. Region Krusné hory nabízí okolo 1000 kilometrů vyznačených běžkařských tratí.

Lyžařská dovolená v Krušných horách však nabízí ještě mnohem více. Po aktivně prožitém dni na horách přijde vhod blahodárné uvolnění pro tělo i ducha. Příležitostí je více než dost - ať již v sauně útulného hotelu nebo v nedalekých Lázních Jáchymov, či Teplice. 

Krušnohorské lidové tradice

Výroba dřevěných hraček v Krušných horách

Přijďte se třeba jen kochat

Krušné hory si v posledních letech získaly oblibu u sportovců všeho druhu – v létě jsou vyhledávaným cílem pěších turistů a cyklistů, v zimě jejich svahy brázdí sjezdaři a snowboardisté, hřebenové partie křižují běžkaři. Málokdo ale ví, že Krušné hory skrývají také spoustu kulturních pokladů a dodnes se zde udržují krušnohorské tradice a řemesla, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti.
Za starých časů trávili Krušnohorci den především v lese a ve zdejších štolách či sklárnách, večer se pak věnovali ručním pracím. Tradiční ruční výrobu dřevěných hraček lze dodnes obdivovat v Nové Vsi v Horách nebo jen kousek za hranicemi v obci Seiffen. Nenechte si také ujít návštěvu unikátní sbírky dřevěných hraček od 17. století do současnosti v Manufaktuře snů v Annabergu-Buchholzi. Největšího louskáčka, který je se svou výškou 5,87 m zapsán i v Guinessově knize rekordů, najdete v obci Neuhausen nedaleko hraničního přechodu Mníšek. Po stopách sklářské historie v Krušných horách vás provede naučná stezka mezi obcemi Moldava a Holzhau.
Saská strana Krušnohoří proslula také jako kolébka automobilového průmyslu – město Zwickau je „rodištěm“ trabantu, legendárního vozu z NDR. Ve zdejším muzeu Augusta Horcha radostí zazáří oko každého fanouška historických veteránů. Vašeho moderního miláčka na čtyřech kolech pak doporučujeme provětrat na Krušnohorském autookruhu, který vás zavede na nejzajímavější místa na české straně hor, jako např. k Flájské přehradě, přesunutému dřevěnému kostelíku v Českém Jiřetíně, zámku Červený Hrádek, rozhledně na Růžovém vrchu u Hory Sv. Kateřiny a na řadu dalších míst.
Zážitek všem věkovým skupinám slibuje svezení vláčkem Moldaváčkem, který z Mostu do horské obce Moldava vyráží už téměř 120 let. Milovníci parních lokomotiv by si pak neměli nechat ujít jízdu krušnohorskými údolími některou ze čtyř dochovaných úzkokolejek na saské straně hor. Viadukty těchto železnic jsou technickými skvosty a jsou dokladem o šikovných rukách zdejších řemeslníků.

Bohatství Krušných hor

Život v Krušných horách byl přes 800 let ovlivňován hornickou činností, nerostné bohatství přineslo tomuto regionu rozkvět a místnímu obyvatelstvu obživu. Drahé kovy se zde sice již netěží, hornictvím formovaná krajina je však natolik jedinečná, že se uchází o zápis do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přijeďte se o této jedinečnosti sami přesvědčit, Krušné hory vás rády přivítají v každém ročním období.
Vydejte se třeba na výlet po Stříbrné stezce, která se vine Krušnými horami, spojuje tradiční hornická města a vypráví historii pozoruhodných míst spjatých s hornictvím. Odhalovat nejen stříbrné poklady můžete ve městech Ostrov, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná nebo také Zwickau, Schneeberg, Aue, Schwarzenberg, Annaberg-Buchholz, Marienberg a Freiberg. Na 275 km dlouhé Stříbrné stezce turisté mohou navštívit více než 20 prohlídkových štol, 30 muzeí, naučné hornické stezky a další hornické památky, které svědčí o neskromném bohatství Krušných hor.
Ruku v ruce s rozmachem hornictví se rozvíjela i tradiční ruční výroba všeho druhu, která se na řadě míst udržela do současnosti. Pokud toužíte po vskutku autentickém zážitku, nenechte si ujít Den tradičních řemesel, který se na saské straně hor koná vždy třetí neděli v říjnu. Návštěvníci mají možnost ve více než 140 dílnách na vlastní oči vidět výrobu dřevěných hraček, paličkování, výrobu vonných františků, foukání skla nebo výrobu papíru a leckde si svou zručnost mohou sami vyzkoušet.
Kdo by si naopak chtěl na podzim dopřát trochu odpočinku, může navštívit některé z lázeňských míst, která leží na úpatí Krušných hor. Jejich bohatstvím je léčivá voda a zdraví prospěšné klima. Vyzkoušet můžete nejstarší radonové lázně světa v Jáchymově, klimatické lázně Dubí nebo lázně v Teplicích, kterým se díky bohatému kulturnímu programu přezdívá „salon Evropy“.

Ojedinělosti Krušných hor

Krušné hory si v posledních letech získaly oblibu u sportovců všeho druhu – v létě jsou vyhledávaným cílem pěších turistů a cyklistů, v zimě jejich svahy brázdí sjezdaři a snowboardisté, hřebenové partie křižují běžkaři. Málokdo ale ví, že Krušné hory skrývají také spoustu kulturních pokladů a dodnes se zde udržují krušnohorské tradice a řemesla, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti.
Za starých časů trávili Krušnohorci den především v lese a ve zdejších štolách či sklárnách, večer se pak věnovali ručním pracím. Tradiční ruční výrobu dřevěných hraček lze dodnes obdivovat v Nové Vsi v Horách nebo jen kousek za hranicemi v obci Seiffen. Nenechte si také ujít návštěvu unikátní sbírky dřevěných hraček od 17. století do současnosti v Manufaktuře snů v Annabergu-Buchholzi. Největšího louskáčka, který je se svou výškou 5,87 m zapsán i v Guinessově knize rekordů, najdete v obci Neuhausen nedaleko hraničního přechodu Mníšek. Po stopách sklářské historie v Krušných horách vás provede naučná stezka mezi obcemi Moldava a Holzhau.
Saská strana Krušnohoří proslula také jako kolébka automobilového průmyslu – město Zwickau je „rodištěm“ trabantu, legendárního vozu z NDR. Ve zdejším muzeu Augusta Horcha radostí zazáří oko každého fanouška historických veteránů. Vašeho moderního miláčka na čtyřech kolech pak doporučujeme provětrat na Krušnohorském autookruhu, který vás zavede na nejzajímavější místa na české straně hor, jako např. k Flájské přehradě, přesunutému dřevěnému kostelíku v Českém Jiřetíně, zámku Červený Hrádek, rozhledně na Růžovém vrchu u Hory Sv. Kateřiny a na řadu dalších míst.
Zážitek všem věkovým skupinám slibuje svezení vláčkem Moldaváčkem, který z Mostu do horské obce Moldava vyráží už téměř 120 let. Milovníci parních lokomotiv by si pak neměli nechat ujít jízdu krušnohorskými údolími některou ze čtyř dochovaných úzkokolejek na saské straně hor. Viadukty těchto železnic jsou technickými skvosty a jsou dokladem o šikovných rukách zdejších řemeslníků.

Hornictví

Hornictví bylo po staletí v Krušnohoří dominantním způsobem obživy a dodnes lze v krajině nalézt pozůstatky těžby. Ačkoliv na hřebeni hor se hornické tradice již nedochovaly, v podhůří nebo na německé straně si hornické slavnosti stále užít můžete.

|

Severní EnergetickáNET4GASLom u MostuMostPRVNÍ MOSTECKÁ a.s.Ústecký krajLitvínov