O Krušných horách

O Krušných horách

Krušné hory dnes

Krušné hory se dnes po mnoha letech přehlížení a zpochybňování po právu dostávají na výsluní. Pro mnohé návštěvníky jsou obrovským překvapením. Nadchnou nejen svými přírodními krásami, specifickým kouzlem a jedinečnou atmosférou, ale také nepřeberným množstvím sportovních a volnočasových aktivit. Samozřejmostí je široká nabídka služeb pro všechny věkové kategorie. 

Krušné hory jsou souvislý horský masiv na hranicích mezi Českou republikoua Německem. Pohoří na severozápadní hranici republiky je dlouhé okolo 130 km. Sopečná činnost, která provázela jeho vznik v období prvohor, se projevila bohatým výskytem nerostného bohatství např. kovových rud a léčivých pramenů, které se staly základem lázeňských léčeben. Nejvyšším bodem pohoří je hora Klínovec (1244 m.n.m.). Podél celého pohoří se na úpatí hor nacházejí důležitá města. Na německé straně Krušné hory pozvolna klesají do nížiny, na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím Krušných hor je až 700 m. Na německé straně Krušné hory pozvolna klesají do nížiny, na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinamia úpatím Krušných hor je až 700 m.

Středisky zimních rekreací v Krušných horách jsou například Klíny, Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec, Telnice a mnoho dalších. Krušné hory skýtají také mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku nebo cyklistické výlety.

Krušnohoří nabízí stovky kilometrů cyklotras, běžeckých tratí, pěších tras, desítky lyžařských vleků, lanovek, vyhlídek, skalních útvarů, úchvatných výhledů a čarovných zákoutí. Nejlepší způsob, jak poznat Krušné hory je přijet a nechat se okouzlit! A to celoročně.

Bohatství Krušných hor

Život v Krušných horách byl přes 800 let ovlivňován hornickou činností, nerostné bohatství přineslo tomuto regionu rozkvět a místnímu obyvatelstvu obživu. Drahé kovy se zde sice již netěží, hornictvím formovaná krajina je však natolik jedinečná, že se uchází o zápis do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přijeďte se o této jedinečnosti sami přesvědčit, Krušné hory vás rády přivítají ve všech ročních obdobích.
Vydejte se třeba na výlet po Stříbrné stezce, která se vine Krušnými horami, spojuje tradiční hornická města a vypráví historii pozoruhodných míst spjatých s hornictvím. Odhalovat nejen stříbrné poklady můžete ve městech Ostrov, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná nebo také Zwickau, Schneeberg, Aue, Schwarzenberg, Annaberg-Buchholz, Marienberg a Freiberg. Na 275 km dlouhé Stříbrné stezce turisté mohou navštívit více než 20 prohlídkových štol, 30 muzeí, naučné hornické stezky a další hornické památky, které svědčí o neskromném bohatství Krušných hor.
Ruku v ruce s rozmachem hornictví se rozvíjela i tradiční ruční výroba všeho druhu, která se na řadě míst udržela do současnosti. Pokud toužíte po vskutku autentickém zážitku, nenechte si ujít Den tradičních řemesel, který se na saské straně hor koná vždy třetí neděli v říjnu. Návštěvníci mají možnost ve více než 140 dílnách na vlastní oči vidět výrobu dřevěných hraček, paličkování, výrobu vonných františků, foukání skla nebo výrobu papíru a leckde si svou zručnost mohou sami vyzkoušet.
Kdo by si naopak chtěl dopřát trochu odpočinku, může navštívit některé z lázeňských míst, která leží na úpatí Krušných hor. Jejich bohatstvím je léčivá voda a zdraví prospěšné klima. Vyzkoušet můžete nejstarší radonové lázně světa v Jáchymově, klimatické lázně Dubí nebo lázně v Teplicích, kterým se díky bohatému kulturnímu programu přezdívá „salon Evropy“.

Krušné hory – láska na druhý pohled

Jak popsat jedinečnost Krušných hor a Podkrušnohoří pro někoho, kdo dá na první, letmý pohled? Na první pohled se leckomu může zdát jejich tvář obyčejná, neatraktivní. Když ale přistoupíte blíže, zadíváte se jí hluboko do očí, tak zjistíte, že je zajímavější než leckteré jiné tváře. V jejích očích najdete různé příběhy: bohatství stíhané chudobou, světovost i zapomnění, zneužívání i glorifikaci. Příběh této tváře je dlouhý, velmi pestrý a silný. Prošla mnoha kosmetickými operacemi. Změnila se k nepoznání. Dnes se ale z ošklivého káčátka znovu stává líbezná tvář plná tajemství.

Toto pochopení získáte výměnou za čas, který obětujete vnímavému pozorování. Jaký slogan by se pro Krušnohoří nejvíce hodil? "Láska na druhý pohled".  Na navození vztahu s nimi potřebujete trochu času k poznávání, oťukávání. Pak pochopíte jejich kouzlo a budete se tam často a rádi vracet. 

V Krušných horách budete prožívat ty nejkrásnější chvíle při hledání vaší vlastní cesty. Pobyt zde není nepodobný skládání Puzzle. Abyste se ale na cestě necítili osamocení, přeci jenom vám v hledání pomůžeme.

Ojedinělosti Krušných hor

Krušné hory si v posledních letech získaly oblibu u sportovců všeho druhu – v létě jsou vyhledávaným cílem pěších turistů a cyklistů, v zimě jejich svahy brázdí sjezdaři a snowboardisté, hřebenové partie křižují běžkaři. Málokdo ale ví, že Krušné hory skrývají také spoustu kulturních pokladů a dodnes se zde udržují krušnohorské tradice a řemesla, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti.

Za starých časů trávili Krušnohorci den především v lese a ve zdejších štolách či sklárnách, večer se pak věnovali ručním pracím. Tradiční ruční výrobu dřevěných hraček lze dodnes obdivovat v Nové Vsi v Horách nebo jen kousek za hranicemi v obci Seiffen. Nenechte si také ujít návštěvu unikátní sbírky dřevěných hraček od 17. století do současnosti v Manufaktuře snů v Annabergu-Buchholzi. Největšího louskáčka, který je se svou výškou 10,1 m zapsán i v Guinessově knize rekordů, najdete v obci Neuhausen nedaleko hraničního přechodu Mníšek. Po stopách sklářské historie v Krušných horách vás provede naučná stezka mezi obcemi Moldava a Holzhau.
Saská strana Krušnohoří proslula také jako kolébka automobilového průmyslu – město Zwickau je „rodištěm“ trabantu, legendárního vozu z NDR. Ve zdejším muzeu Augusta Horcha radostí zazáří oko každého fanouška historických veteránů. Vašeho moderního miláčka na čtyřech kolech pak doporučujeme provětrat na Krušnohorském autookruhu, který vás zavede na nejzajímavější místa na české straně hor, jako např. k Flájské přehradě, přesunutému dřevěnému kostelíku v Českém Jiřetíně, zámku Červený Hrádek, rozhledně na Růžovém vrchu u Hory Sv. Kateřiny a na řadu dalších míst.
Zážitek všem věkovým skupinám slibuje svezení vláčkem Moldaváčkem, který z Mostu do horské obce Moldava vyráží už téměř 120 let. Milovníci parních lokomotiv by si pak neměli nechat ujít jízdu krušnohorskými údolími některou ze čtyř dochovaných úzkokolejek na saské straně hor. Viadukty těchto železnic jsou technickými skvosty a jsou dokladem o šikovných rukách zdejších řemeslníků.

Krušné hory - požitek z hor v srdci Evropy

Dostatek sněhu, nádherné sjezdovky, nespočet běžeckých tratí.

Věděli jste, že nejvýše položené město v Německu leží v Krušných horách? Tímto titulem se pyšní lázeňské město Oberwiesenthal, které leží na úpatí hory Fichtelberg. Na horu vysokou 1215 metrů putují každý rok v chladných měsících tisíce nadšenců pro zimní sporty. Přesně naproti hoře Fichtelberg leží Klínovec, se svými 1244 metry nejvyšší hora Krušných hor. Tam se nacházejí nejdelší lyžařské sjezdovky v regionu a řada lanovek a vleků pro lyžaře. Nadšenci pro zimní sporty oceňují proměnlivý terén lyžařských sjezdovek a upravené běžkařské tratě stejně jako jízdu na U-rampě a snowkiting. Po celých Krušných horách láká zasněžená krajina k dlouhým toulkám na běžeckých lyžích. V Českém Jiřetíně, na Bouřňáku nebo v Telnici se nacházejí vleky a lyžařské sjezdovky vhodné pro rodiny s dětmi. Sportovní areál Klíny na úpatí Šumného dolu nabízí kromě nové sedačkové lanovky opravdovou zvláštnost: snowpark navržený profesionálními snowboardisty, s jedinečným prvkem BigAir. Kdo už je na úzkých prknech jako doma, přijde si v každém případě na své jak na saské, tak i na české straně Krušných hor. Běžkaři mající v oblibě dlouhé tratě se z Lesné přes Klíny, Dlouhou louku, Bouřňák a Fojtovice až do Telnice, aniž by museli bílou stopu opustit. Krušnohorská bílá stopa láká běžkaře na 250 kilometrů upravených běžkařských tratí.

S trochou štěstí můžete v okolí Božího Daru pod Klínovcem potkat českou lyžařskou hvězdu Lukáše Bauera, který tady v Krušných horách trénuje. Region Krusné hory nabízí okolo 1000 kilometrů vyznačených běžkařských tratí.

Lyžařská dovolená v Krušných horách však nabízí ještě mnohem více. Po aktivně prožitém dni na horách přijde vhod blahodárné uvolnění pro tělo i ducha. Příležitostí je více než dost - ať již v sauně útulného hotelu nebo v nedalekých Lázních Jáchymov, či Teplice. 

Po hřebenech Krušnohorskou magistrálou

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami se přes celý hřeben Krušných hor vine 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála. Provede vás celým pohořím z úplného západu republiky z Chebu až na severočeský Sněžník u Děčína, kde navazuje na Labskou trasu.
Trasa začíná u vodní nádrže Skalka v Chebu a přes známé Františkovy Lázně a Kraslice, proslulé výrobou hudebních nástrojů, vás postupně přivede do Krušných hor s nejvyšším vrcholem Klínovec (1 244m). Při svém putování po Krušnohorské magistrále narazíte nejen na přírodní, ale i technické zajímavosti jako jsou např. Vlčí jámy, Blatenský příkop, nejvyšší sopka střední Evropy - čedičová hora Špičák, Božídarské rašeliniště, Sfingy u Měděnce, Flájská přehrada s Flájským plavebním kanálem nebo několik prohlídkových štol upomínající na bohatou hornickou minulost Krušných hor. Z rozhleden a rozhledových míst, které se nachází v blízkosti Krušnohorské magistrály, se nabízí překrásné výhledy na hřebeny Krušných hor i do Podkrušnohoří. Patří sem např. Olověný vrh nad Bublavou, Blatenský vrch u Horní Blatné, Klínovec, Meluzína, Růžový vrch v Hoře Sv. Kateřiny, Jeřabina u Mníšku, Komáří vížka.
Trasa vás zavede také do známých i méně známých horských obcí a městeček s muzei a místními památkami, kde rozhodně stojí zato se na chvíli zdržet. K zastavení a občerstvení přímo vybízí hospůdky, restaurace a penziony s různými specialitami. Budete-li unaveni z dlouhé cesty nebo nestačíte-li si vychutnat všechna zákoutí přírody, využijte některé z nabídek ubytování v klidném prostředí hor na čerstvém vzduchu.
Široké lesní cesty s upraveným povrchem jsou vhodné jak pro cyklistiku, tak pro pěší, na hlavní trasu Krušnohorské magistrály se napojuje řada stezek a značených turistických tras. V zimě se z této překrásné výletní trasy stává ráj běžkařů. Především v blízkosti lyžařských středisek se nabízejí návštěvníkům upravované trasy jak pro klasiku, tak volný styl, které plynule přecházejí i do sousedního Německa. Ať už budete cestovat po vlastních nebo na kole, Krušnohorská magistrála vám v každé roční době nabídne něco nového a zajímavého.
Trasa je v mapách vedena jako cyklotrasa, v úseku Cheb – Měděnec je značená jako cyklotrasa č. 36, v úseku Měděnec – Děčínský Sněžník jako cyklotrasa č. 23. Magistrála je svou povahou vhodná pro všechny kategorie cyklistů. Své úseky si najdou rodiny s dětmi i výkonostní sportovci. Pro její zdolání se doporučuje trekingové či horské kolo. Trasa je vedena převážně přírodním prostředím se snahou o minimalizaci pohybu po komunikacích s motorovou dopravou.
Pro celkový přehled ještě kompletní trasa Krušnohorské magistrály:
Cheb – Františkovy Lázně – Vojtanov – Luby – Kraslice – Bublava – Jelení – Horní Blatná – Boží Dar – Měděnec – vodní nádrž Přísečnice – Hora sv. Šebestiána – Kalek – Mikulovice – vodní nádrž Fláje – Nové Město – Cínovec – Fojtovice – Krásný Les – Sněžník

Krušnohorské lidové tradice

Výroba dřevěných hraček je úzce spjata s Krušnými horami a obyvateli horských vesnic. Prosadila se v 18. století, a to hlavně v oblasti Hory svaté Kateřiny a Horního Litvínova. Hračkářská výroba se vyvinula ze soustružnictví dřevěných výrobků. Na šlapacích soustruzích vznikala dílka, která těšila děti i dospělé v celé Evropě. Dokonce byl kolem roku 1860 otevřen obchodní dům s hračkami firmy C. A. Muller a Comp. v Horním Litvínově. Hračkářská výroba postupně zanikla na české straně Krušnohoří  na počátku 20. století, kdy docházelo k uzavírání hračkářských podniků a odlivu obyvatel. V současné době však opět dochází k obnově tradičních řemesel a my můžeme spatřit v době Vánoc vyzdobená okna malovanými dřevěnými figurkami louskáčků a kouřníků. Hlavním městem krušnohorského hračkářství je německé Kurort Seiffen, kde naleznete desítky obchůdků a muzeum hraček.

Rodinná dovolená

Děti se v Krušných horách nudit rozhodně nebudou. Volného prostoru pro dobrodružné výpravy je tu spousta. Ve zdejších lesích najdete množství hub, kterými se ostatně živily generace starousedlíků. Stejně tak borůvek, malin a lesních jahod. Provoz tu není veliký, nebojte se děti  pustit trochu dál z očí.

V Krušnohoří naleznete tři významné stavební památky: hrad Rýzmburk, zámek Jezeří a hrad Hasištejn. Všechny jsou oblíbenými cíli rodinných výletů. Dětem se jistě budou líbit i zpřístupněné štoly Starý Martin v Krupce a štola Svaté Marie Pomocné pod Mědníkem. Pod horami se nachází Podkrušnohorský zoopark Chomutov a v létě můžete vybírat z řady koupališť.

Léto v Krušných horách

V létě mohou Krušné hory nabídnout kromě úkrytu před vedry panující v nížinách hlavně perfektní podmínky pro cyklistiku a pěší výlety. Aniž byste ztratili výšku, můžete přejet celý hřeben hor od Petrovic až po Klínovec. Stoupání je to více než pozvolné. Silnice mají ve většině případů nový asfaltový povrch. V každé obci se můžete občerstvit.

Flájský plavební kanál

Jedním z turistických cílů na Mostecku je  naučná stezka vedoucí podél Flájského plavebního kanálu. Stezka vede od horního toku Flájského potoka až k ústí kanálu do Freiberské Muldy v německém Clausnitz. V minulosti sloužila tato vzácná krušnohorská technická památka, jediná svého druhu v republice,  pro vodní dopravu dříví.


Pputování po stezce můžete začít na státní hranici mezi ČR a Německou spolkovou republikou – Sasko, v místě nově vybudovaného dřevěného můstku přes hraniční Bystrý potok/Rauschenbach. Místo se nachází nedaleko lokality Horní Ves spadající pod obec Český Jiřetín. Most funguje jako nový hraniční přechod a je součástí turistické stezky. Díky novému mostu je stezka podél historického plavebního kanálu průchozí po celé své délce 18 kilometrů. Doplňují ji informační tabule, které turisty seznamují s historií Flájského plavebního kanálu.


Trocha  historie


Plavení dříví se v dávných časech odehrávalo na trase z flájské kotliny přes Český Jiřetín a dále do saského Clausnitz, kde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Dříví se tehdy skladovalo do doby plavení na louce u kanálu, kam se sváželo přes zimu a plavilo se v jarním období (jen po omezenou dobu) až do Freibergu v Sasku, kde se uskladňovalo a využívalo pro výrobu dřevěného uhlí.  Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo a  na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomnělo. Přesto kanál svému účelu sloužil dlouhých 245 let, až do roku 1874. Při stavbě se využívalo výlučně místních materiálů – dřevo a kameny. Úsek nad Českým Jiřetínem je navíc ručně vytesán do skály.

1 |

United Energy a.s.MostNET4GASPRVNÍ MOSTECKÁ a.s.Lom u MostuLitvínovSeverní Energetická